PAMÁTKY CHEBSKÝ HRAD ČERNÁ VĚŽ
ZPĚT NA VÝPIS visit cheb ikonka šipky

Černá věž

Přístupné pro veřejnost (dle provozní doby) Skupinové návštěvy
Hranatá věž z černých bosovaných kvádrů, dominanta hradu, zvláště výrazná ze strany vstupu do hradu, od města, jitřila fantasii odedávna. Měla být věží římskou či postavenou Vandaly nebo pozůstatkem původního hradu. Výkopy v letech 1932 – 1933 otázku stáří věže vyřešily. Nalezené zbytky hradu Vohburgů, dvou věží a příčné zdi, se z části nacházely pod Černou věží a tím potvrdily, že ta byla vystavěna jako součást královské falce, tzn. koncem 12. století.

Část věže, vystavěná z černých kvádrů nad základnou 9,2 x 8,9 m, ční do výše 18,5 m. Světlá nástavba je až z roku1774. Stavebním materiálem černé části je čedič z Komorní hůrky, ležící necelé tři km severozápadně od hradu.

(RS)
Zobrazit více

Historické texty

Sturm 1952

Hradní věž císařského hradu, která se stala markantním symbolem města, byla pojata do zde probíhající obranné zdi tak, že její dvě vnější šikmé zdi směřují hranou do hradního příkopu. Přitom rohy věže směřují do čtyř světových stran. Stavba je téměř pravoúhlý hranol o výměře 9,2 x 8,9 metru a tyčí se do výše 18,5 metru nad dnešním podstavcem (bez pozdější nástavby z lomového kamene a cihel). Její zdi jsou v přízemí silné 3,16 m. Jako stavební materiál byly použity mohutné čedičové kvádry, které byly nalámány na Komorní hůrce, vyhaslé sopce severně od Chebu, horizontálně kladené, takže kamenné spáry obtáčí pravidelně celou věž. Kvádry jsou zvenku i zevnitř bosované. Vchod s polokruhovým obloukem se nachází skoro sedm metrů vysoko nad základem a byl přístupný po žebříku. Ve dveřních pilířích jsou ještě vidět díry pro trámy k uzavření železných dveří. Věž má tři malá okna, dvě na západní stěně a jedno na jižní, které stejně jako vchod jsou zakončena polokruhovým obloukem.

O stáří Černé věže panují nejrůznější domněnky. V minulém století v ní viděli římskou věž, potom hradní věž z doby raného středověku, uvažovaly se různé kombinace, až vykopávky v letech 1932 a 1933 ukázaly pod Černou věží základy kulaté věže, která zde původně stála. Základy druhé okrouhlé stavby z téže doby byly odkryty severně od první blízko vnitřního rohu palácové budovy. Kromě toho se nalezly zbytky spojovací zdi mezi těmito dvěma základy. Tím byla stanovena nejen vnější fronta markrabského hradu, který zaujímal asi poloviční plochu císařského, ale i jednoznačně stáří Černé věže. Náleží s palácem a dolní částí dvojité kaple k první fázi stavby císařského hradu a vznikla v letech mezi 1180 a 1190.

V bezprostřední blízkosti Černé věže nacházel se dříve stejně jako dnes vchod do hradního nádvoří. Do císařského hraduse mohlo vstoupit od městské strany nebo ještě úzkým chodníkem podél skalnatého svahu od Ohře.

Věž snad byla pokryta původně tupou špičatou helmicí. Roku 1475 byla na ni posazena sedlová střecha nahoře zašpičatělá se čtyřmi věžičkami v rozích. Na pohledu na Cheb Nikolause Haberstumpfa (1714) už je Černá věž vyobrazena bez střechy. Roku 1774 na ni přistavěli cihlovou nástavbu s plošinou. V tomto stavu se zachovala Černá věž až do dnešní doby.

V souvislosti s výstavbou Chebu jako pevnosti v posledních letech třicetileté války byl hrad pojat do obranných zařízení. Příkrý svah k Ohři obstavěli až k úpatí 17 metrů vysokou pevnostní zdí. Po obou stranách Černé věže byly zřízeny tlustostěnné kasematy, které byly určeny k obraně městské strany. Tím se změnil pohled na císařský hrad od města na dnešní nám důvěrně známý pohled, který ale zakryl původní vzhled.

(Sturm 1952)
Číst dále
Kunst 1992

Na přibližně čtvercovém základu 9,2 x 8,9 m se zdmi silnými přes 3,16 m z čedičových vypouklých kvádrů strmí do výše 18,5 m (bez pozdější dostavby z lomového kamene a cihel z 15. a 18. století) . Jako pravá obranná věž má větrací spáry a byla přístupna jen žebříky ve výši 7 m. Vnitřek je rozdělen trámovou podlahou na zásobárny.

(Kunst 1992,583)
Číst dále
Katalog 1994

Jedná se jednoznačně o obrannou věž s úzkými střílnami a 3 m silnými zdmi. Vstup do věže ve výši 7 metrů umožňovaly pouze zatažitelné žebříky . Jako většina za Barbarossovy vlády postavených obranných staveb je vystavěna v protikladu k paláci a kapli z pečlivě opracovaných, mohutných kvádrů, které jí propůjčují ráz nezničitelné stavby. Extrémně tvrdý materiál užitý při stavbě věže, basaltové kameny z blízké Komorní Hůrky, tento její obranný charakter podtrhuje. Věž, stojící na čtvercovém půdorysu o rozměru 7×7 m, je přímo napojena na bránu. Její příčné vsazení do obranné zdi, ze které ostře vystupuje jednou hranou, ztěžovalo užití žebříků při útoku. Zároveň ovšem vytvářelo umístěním střílen na dvou různých stranách výhodnou pozici pro obránce. Od 17. století je věž zastavěna ze tří stran kasematy, a tím i její obranný charakter potlačen. Z této doby také pochází nástavba z lomového kamene.

(Katalog 1994,14-15)
Číst dále
Šebesta 1998

Téměř 50 m vzdálený od paláce a kaple se tyčí mohutný románský bergfrýd, symbol pevné císařské moci. Tradičně je považován za nejstarší stojící chebskou stavbu. Sám J.W.Goethe ho dokonce považoval za dílo starých Římanů, protože bosované kvádrové zdivo mu připomínalo tzv. Pohanskou věž v Řezně (Heidenturm). Tento omyl byl vyvrácen, teprve když se v roce 1933 pod patou věže objevil kruhový základ starší kamenné věže raně středověkého předštaufského hradu.

Jméno dal věži černý sopečný tuf, který byl na stavbu přivezen z nedaleké Komorní hůrky. Tento velmi tvrdý kámen je přesně opracovaný do kvádrů, jejichž vnější stěny tvoří vyboulené hlízy. Hranatá věž stojí na čtvercovém základě 9 x 9 m, je vysoká 18,5 m a měla tři patra, která lze poznat podle úskoků vnitřního zdiva. Vnitřek věže je velmi spoře osvětlován dvěma zužujícími se střílnovými okny ze západu a jedním z jihu. Tloušťka zdiva v přízemí dosahuje tří metrů. Původní vchod ve výšce 7 m je vidět z nádvoří. Dnešní vstup z průjezdu byl vybudován až v 18. století, stejně jako nadezdívka z lomového kamene, která v roce 1774 nahradila vysokou stanovou střechu.

(Šebesta 1998)
Číst dále
© Copyright 2024 VisitCheb. Všechna práva vyhrazena