Retrospektivní výstava Františka Matouška, spojená s vydáním stejnojmenné monografie, představuje jeho dosavadní zhruba třicetiletou výtvarnou dráhu. Akademii výtvarných umění v Praze začal studovat až poměrně pozdě, v roce 1993, už během studia se však prosadil do špičky aktuálního umění. Spolu se spolužáky z ateliéru Jiřího Davida tehdy založili skupinu Luxsus, jedno z důležitých uskupení devadesátých let. Tehdy také vytvořil své první obrazy z párané džínoviny. Tuto originální techniku neopustil dodnes a postupem času se z ní stalo jeho osobní signum, což před časem podpořil tím, že v narážce na denim začal používat umělecký pseudonym Francis de Nim. Studium akademie zakončil v roce 1999 kolekcí obrazů malovaných akrylem, v nichž se v (sebe)ironické distanci zabýval světem výtvarného provozu a svým místem v něm. Jestliže v těchto obrazech přicházel s originálními tématy, inspirovanými soudobou vizualitou, po absolutoriu se překvapivě obrátil k naprosto tradičním žánrům portrétu a hlavně krajiny. Vrátil se také k džínovině, nově v kombinaci s malbou. V roce 2001 poprvé navštívil New York, a poté tam jezdil téměř každý rok na delší pobyty. O něco později si objevil ještě jedno místo, které v jeho tvorbě sehrálo podobně určující roli – pláž Benirrás na ostrově Ibiza. Dalšími význačnými námětovými okruhy pro něj jsou hudba nebo rodina, jimž jsou věnovány závěrečné sály výstavy.