PAMÁTKY KOSTELY A KLÁŠTERY NOVÁ SYNAGOGA

ZPĚT NA VÝPIS

Nová synagoga

Objekt již neexistuje

Ve druhé polovině 18. století Josef II. spolu se zrušením nevolnictví zrušil řadu omezení v postavení Židů. Plnou rovnoprávnost však získali až v 60. letech 19. století. V průběhu sta let tak mohli Židé postupně opustit ghetta, usazovat se v městech, získávat půdu, věnovat se dříve zakázaným povoláním, mohli studovat na universitě.

I v Chebu se začal rozvíjet jejich společenský i náboženský život. Od roku 1862 působil v Chebu náboženský spolek, deset let nato byla založena Židovská náboženská obec. Už náboženský spolek začal stavět synagogu, ale stavba byla přerušena – dle jedněch pro nedostatek peněz, dle jiných pro hrubé znesvěcení stavby. Počatou stavbu zakoupilo město a dokončilo ji jako tělocvičnu. Po přechodnou dobu byla modlitebna v bývalém hostinci U české koruny. Pak padlo rozhodnutí o postavení nové synagogy na zakoupeném pozemku v Hradební ulici naproti knihovně. Dokončena byla v roce 1893. V roce 1938 byla synagoga vypálena. Nyní na místě synagogy stojí panelový dům.

(RS)

Zobrazit více

ADRESA

HRADEBNÍ 2257/17, 350 02 CHEB

Historické texty

Boháč 1999,76-78

Rozrůstající se židovská obec v Chebu v 2. polovině 19. století se rozhodla ke stavbě synagogy na rohu Komenského ulice proti budově budoucího Rudolfina. V roce 1870, když stavitel Adam Haberzettl dokončil základy, židovská obec zjistila, že nemá dostatek financí na dokončení stavby a pozemek prodala. Město poté stavbu dokončilo jako tělocvičnu. Až o dvacet let později bylo k dispozici dostatek peněz pro novou modlitebnu, kterou pro chebskou židovskou obec postavil v letech 1892 – 1893 stavitel Leo Buchen podle plánů Karla Haberzettla na rohu Hradební ulice proti dnešní knihovně. Tuto v nové zástavbě vskutku reprezentativní stavbu v neorománském stylu známe rovněž jen z dochovaných dokumentárních fotografií. Dne 8. listopadu 1938 byla při tzv. křišťálové noci zfanatizovanými nacisty zapálena a zpustošena. Po válce zde zůstala vodní nádrž a v 80. letech zde byl, bez ohledu na pietní charakter místa, postaven panelový dům. To, že první i poslední chebskou synagogu můžeme již jen rekonstruovat z dochovaných záznamů, je jenom jedním z mnoha svědectví o tragickém osudu židů v tomto městě.

Přehled základních dat:

1870 - postavení základů nové synagogy v Komenského ulici

1892 - stavba nové synagogy v Hradební ulici

1893 - dokončení stavby

(Boháč 1999,76-78)

Číst dále

Kunst 1992, 204-205

Také židovská náboženská obec, která se od roku 1853 spolu s rozvojem obchodu v Chebu významně rozrostla, rozhodla již brzy o stavbě nové synagogy. Roku 1870 ji začal stavět Adam Haberzettl v Opitzstrasse (dnes Sládkova ul.) na konci Schillerova parku (dnes Komenského sady). Poté, co došlo ke zlomyslnému znesvěcení již k přízemí vystavěné hrubé stavby, byla budova pro další duchovní využití nevhodná. Takto ji převzalo město, které na základech synagogy vystavělo tělocvičnou halu. Židovská obec se musela nejdříve spokojit kvůli nedostatku peněz se sálem hostince U České koruny v Lodní ulici, který byl právě k dispozici, a který přestavěla na modlitebnu s ženskou galerií. Teprve v roce 1892 byly pohromadě finanční prostředky, nutné k zahájení stavby nové synagogy. Byla postavena v parku na rohu Gschierstraße a Ringstraße (dnes ul. Hradební a Čs. obrněné brigády) stavitelem Leo Buchenem podle návrhů Karla Haberzettla a mohla být již roku 1893 vysvěcena. Vzhledem k tomu, že tato synagoga nezůstala ušetřena nacionálněsocialistickým násilnostem během tzv. „Křišťálové noci“ 9. listopadu 1938, je možné rekonstruovat její vzhled pouze podle fotografií. Jednalo se trojlodní baziliku s plochou střechou, se dvěmi příčnými loděmi, jejichž západní část uzavírala nad křížením velmi vysoká kupole, která kladla v siluetě města sebevědomý důraz vedle mnoha křesťanských kostelních věží navzdory v 19. století všeobecně rozšířenému zákazu stavby věží u synagog. V souladu s malými svítilnami s malými kupolemi na každém rohu budovy budila tato kupole se svou pozlacenou špicí představy byzantského stavebního umění, které bylo v první polovině 19. století všeobecně oblíbené jako vhodný sloh pro stavbu synagog. Zaprvé odlišoval synagogy slohově od křesťanských církevních staveb a zadruhé zdůrazňoval orientální původ židovského kmene. Tvarová bohatost vnější stavby s velkým kruhovým oknem pod přesahujícím kruhovým obloukem na západním průčelí, s obloučkovými vlysy mezi lizénami a s trpasličími galeriemi byla ostatně zcela poplatná románskému slohu. Vnitřní prostor byl členěn předsíní a ze tří stran obklopujícími ženskými galeriemi, na které se podle židovského ritu vstupuje odděleně, a které se otevíraly směrem k lodi sloupovými arkádami s půlkruhovými oblouky. Skříňka na Tóru s kupolí stála v apsidě na východní straně, almemor, pult, na němž se rozvinovala a četla Tóra, se nacházel uprostřed vystouplého křížení lodí. Po stranách stály dva svícny. Architektonické a plastické detaily odpovídaly románskému obloučkovému slohu, avšak malířskou výzdobou vzbuzující svými barevnými ornamenty na malých dílcích, arabeskám a lomeným rámům dojem orientálnosti byly opět přeneseny byzantské formy jevů tak, že se vnější stavba s vnitřní slohově shodovaly.

(Kunst 1992, 204-205)

Číst dále

Nová synagoga

Mohlo by se vám líbit

Evangelický kostel Pokoje

Jesuitská kolej

Klášter milosrdných sester

Klášterní kostel Nalezení sv. kříže

Komenda německých rytířů

Kostel a klášter dominikánů

Kostel a klášter františkánů

Kostel a klášter Klarisek

Kostel a komenda Křižovníků s červenou hvězdou

Kostel Navštívení Panny Marie

Kostel Sv. Anny na Zelené hoře

Kostel sv. Jana Křtitele

Kostel sv. Jodoka

Kostel sv. Michala

Kostel sv. Mikuláše

Kostel sv. Trojice

Stará synagoga

Zámeček Křižovníků s červenou hvězdou

Galerie - Nová synagoga

Historické texty

MAPA STRÁNEK

© Copyright 2024 VisitCheb. Všechna práva vyhrazena