EJ 1912
Lidová knihovna Dominika Kreuzingera
Dne 21. dubna 1903 zemřel v Arcu, vzdálen svému milovanému městu Chebu, pan Dominik Kreuzinger, továrník v Chebu. Pan Kreuzinger byl nadaný, vědecky vzdělaný a zdatný muž ušlechtilé povahy. Dokázal to jeho život, jeho soukromá i veřejná činnost. Nejlepším veřejným svědectvím této skutečnosti se stal po smrti tohoto bodrého muže zanechaná závěť z 15. srpna 1902, v němž určil částku 400 000 korun na zřízení lidové knihovny. Tím bylo konečně splněno dávné přání všech vzdělaných a studia dbalých obyvatel města Chebu.
Pan Kreuzinger určil ve své závěti, že jeho švagr pan Adolf Niklas, vrchní inženýr v Teplicích a jeho přítel pan JUDr. Eduard Lederer advokát v Chebu, mají předložit nadačnímu úřadu všechny návrhy na zřízení lidové knihovny. Oba jmenovaní pánové se horlivě ujali věci a po důkladném předběžném prostudování záležitosti bylo získáno za pomoci chebského starosty dr. Gustava Gschiera v bezprostřední blízkosti divadla na rohu Gschierovy (dnes Hradební) ulice pěkné staveniště. Na vypsanou soutěž na budovu se sešlo 38 návrhů. Tři z nich byly vyznamenány cenami a dvěma návrhům vysloveno uznání. Vypracováním detailních plánů byl pověřen pan architekt v. Loos z Teplic, který je zhotovil za paušální částku 2000 korun. Podrobný projekt byl vypracován pod dohledem pana vrchního inženýra Adolfa Niklase a stal se základem pro veřejné oznámení stavby a jejího zadání.
Mezi 14 nabídkami se vyskytla také nabídka pana stavitele Franze Krause v Chebu, jehož generální nabídka se 7 procenty slevy nejlépe vyhovovala a vedla k dohodě, že jmenovaný stavitel provedl největší část stavby a jen jednotlivé části stavby byly zadány přímo.
Toto se stalo v srpnu 1908, se stavbou se započalo 17. srpna. Vlastní stavba byla dokončena v roku 1909 a rok 1910 byl věnován zařizování knihovny. Teď bylo nutno dát budoucí správu knihovny do rukou spolehlivého muže. Pan Karl Kreuzinger se horlivě snažil takového nalézt. Byl jím pan ředitel Schönecker. Podařilo se získat i snaživou knihovnici, slečnu Laubnerovou, která se zaníceně vrhla do služby dobré věci. S odbornou znalostí prováděla vše potřebné, zahájila rozsáhlou katalogizaci a vykonala všechny přípravy k uvedení knihovny do chodu a k jejímu otevření.
Toto otevření se konalo dne 12. února 1911 v 11 hodin dopoledne. Velký zájem o tento ústav se projevil i velkou účastí obyvatel Chebu na této slavnosti. V přednáškovém sále, kde se slavnost pořádala, bylo plno. Krátce po 11. hodině přišli členové kuratoria. Pan dr. Lederer, vykonavatel závěti a přítel zemřelého, vstoupil na podium. Několika krátkými slovy pozdravil přítomné a udělil slovo panu vrchnímu okresnímu zdravotnímu radovi dr. Quirsfeldovi, členu kuratoria a předsedovi Vědeckého spolku v Chebu. Slavnostní řeč byla velkoryse pronesena a odměněna velkým potleskem. Řečník vyzdvihl význam lidové knihovny všeobecně a chebské lidové knihovny obzvláště. Pronesl slova uznání krásnému činu ušlechtilého zakladatele. Potom pan vrchní inženýr Niklas informoval o vzniku knihovny, vyslovil všem spolupracovníkům na tomto díle vřelý dík a prohlásil knihovnu za otevřenou. Nato se ujal slova opět pan dr. Lederer. Doplnil zprávu pana Niklase v tom smyslu, že je třeba objasnit velké zásluhy o knihovnu a uvedl další dary více členů rodiny zakladatele. Nemá však právo uvést jejich jména. Poděkoval také všem přítomným za účast a poprosil o pozornost při prohlídce dalších prostor knihovny pod vedením pana ředitele.
Tím byla slavnost skončena a její účastníci se odebrali do čítáren v přízemí a dalších místností knihovny, aby si je prohlédli. Všichni návštěvníci byli velmi spokojeni s tím, co viděli, a budovu knihovny opustili s vědomím, že se stala důstojným domovem pro vzdělání a mravnosti ve smyslu ušlechtilého zakladatele a k užitku a požehnání všem obyvatelům jeho otcovského města Chebu.
Nakonec je ještě nutno krátkými slovy popsat budovu a její zařízení. Použijeme k tomu odborné líčení stavitele nové lidové knihovny pana stavitele Franze Krause v Chebu, které chceme doplnit zdařilými fotografiemi.
Budova Knihovny Dominika Kreuzingera zachovává ve své klidné, ušlechtilé architektuře už zvenku charakter veřejného objektu, sloužícího zájmům veřejného blaha. Šťastná volba klidného staveniště, ležícího mimo městský ruch, umožnila architektovi situovat budovu tak, že odpovídá nejpřísnějším požadavkům na světlo a vzduch a vystupuje před diváka jako nádherná stavba nekrytá ze tří stran.
Ohraničena ulicí a oddělena od ní zahradou, tyčí se vzhůru budova ze zelených ploch trávníku na mohutné kvádrové podezdívce, v mocné a přesto již svou siluetou klidně působící architektuře. Vnější architektura budovy vychází z baroka a nejdecentnějším způsobem navazuje na modernu.
Strana s vchodem je obrácena k východu. Je tu prostorná předsíň s mohutným oknem s obloukem. Vedou k ní široké volné schody s kamennou balustrádou.
Hlavní čelo budovy obrácené na jih sděluje pozorovateli účel budovy. Široký postranní risalit se štítovou korunou nese nápis ve stylovém rámci a na dalším místě je velký reliéf s alegorickými postavami v životní velikosti, který je mistrně uměleckým vyobrazením předávání nesmrtelných děl našich básnických mistrů lidem nejrůznějších profesí
Fasáda do Gschierovy (dnes Hradební) ulice je v celé šíři korunována štítem, jehož krásné linie se zvedají působivě proti mohutné tmavé mansardové střeše. Arkýř, který vévodí této straně, korunuje kamenná balustráda.
Podobně účinné a charakteru nadačního ústavu přizpůsobené je rovněž účelné a přehledné vnitřní uspořádání budovy, které umožňuje každému návštěvníkovi jednoduchou orientaci.
Široké zádveří dělí předsíň od nádherného vestibulu, jehož neobyčejná vkusná výzdoba působí přátelským dojmem. Po pravé ruce vedou mramorové schody do prvního patra, zatímco nalevo před vchodem nad mramorovým krbem vítá návštěvníka bronzový reliéf ušlechtilého zakladatele. Návštěvník vchází přímo do půjčovny, z které je přístupný sál s knihami a čítárna.
V prostorném sále s knihami o 120 m² podlahové plochy najdeme přehledně uspořádané regály s knihami, zatímco široká galerie kolem sálu slouží k ukládání dalších přírůstků.
Velmi dobře osvětlená čítárna vyhovuje svou velikostí všem požadavkům. Její vkusné zařízení se shoduje s prosvětleným příjemným sálem. Účelné uspořádání čtenářských stolů a oddělovací stěny umožňují každému čtenáři nalézt zde tiché, nerušené místečko.
V prvním poschodí se nalézá vedle bytu správce a zasedacího pokoje velký přednáškový sál, jehož zřízení podstatně pomohlo potřebám našeho města. Také tento sál prostorově naprosto vyhovuje; nabízí mnoha návštěvníkům místo, a protože má bezvadnou akustiku, rádi a často jej využívají přednášející i publikum.
V suterénu, který je díky bezvadné stavbě ve všech místnostech naprosto suchý a dobře osvětlený, jsou ještě náhradní prostory pro uložení knih; ty jsou s vlastním knižním sálem bezprostředně spojeny. Zde jsou také umístěny další potřebné prostory pro knihovnu včetně bytu pro domovníka a kotelny ústředního topení.
Tak nabízí budova Nadace Dominika Kreuzingera ve všech směrech jen to nejúčelnější a nejlepší. Kéž by tento nový ústav, který je vybaven bohatým a vybraným knižním fondem a o jehož další existence je zajištěna samotným zakladatelem, svůj smysl, přinést vzdělání a vědu lidem, zcela naplnil. Zakladatel si sám sobě tímto hrdým darem svému domovskému městu postavil věčný památník.
(EJ 1912,229-234)
PORTÁLY MĚSTA CHEB
OFICIÁLNÍ WEB MĚSTA CHEB
TURISTICKÉ INFOCENTRUM
NADAČNÍ FOND HISTORICKÝ CHEB
KULTURNÍ CENTRUM SVOBODA
ZÁPADOČESKÉ DIVADLO CHEB
MĚSTSKÁ KNIHOVNA V CHEBU
Sdílet
ADRESA
Webové stránky
Facebook
Instagram
