• Větší písmo
  • Menší písmo
  • Odstíny šedé
  • Zvýšit kontrast
  • Podtrhnout odkazy
ÚVOD MAPA VIRTUÁLNÍ CHEB HISTORICKÉ KROVY ARCHEOLOGIE ČASOVÁ OSA
toggle-bar toggle-bar PORTÁLY MĚSTA CHEB
PAMÁTKY VÝZNAMNÉ VEŘEJNÉ STAVBY ZÁLOŽNA
ZPĚT NA VÝPIS visit cheb ikonka šipky

Záložna

V budově dnes sídlí Policie České republiky, Cheb.
Veřejné prostranství
První budova ve stylu staroněmecké renesance z roku 1898, pravděpodobně od C. Haberzettela. V letech 1928/1929 nahrazena větší novostavbou. Mohutná rohová stavba v nezdobném funkcionalistickém slohu bez historizujících prvků. Vnější podoba je určována kubickými a cylindrickými formami, které jsou do sebe zakomponovány tak, že kulisově zaoblený trakt s věžovitými rizality je překryt stavebními díly, které v horních patrech ve vrstvách odstupují. Celkovým dojmem působí jako příď lodi, která je navíc akcentována polygonálním rohovým arkýřem. Jednotlivé formy jsou převzaty z antiky, jsou ale funkčně převedeny.

(Kunst 1992, 609)
Zobrazit více
visit cheb záložna
visit cheb ikonka šipky ADRESA
VALDŠTEJNOVA 600/4

Historické texty

Kunst 1992

Také novostavba budovy spořitelního a záložního spolku majestátně vyčnívá do ulice. Ale zde ustupují jednotlivá poschodí na rohu po vrstvách dozadu, kde jsou uzavřeny a zachyceny šestiposchoďovým kulisově zaobleným traktem. Ten vystupuje jako středový risalit na obou fasádách, které, zdůrazněny plochými bočními pilíři na zdech. Ty stoupají kolmo vzhůru a skoro věžovitě podle poschodí ustupují zpět před stavebními prvky na rohu a na stranách. Tento věžovitý charakter je ještě posílen vertikálním spojením tří horních rizalitových poschodí úzkými lizénami, mezi kterými jsou usazena pravoúhlá funkcionalistická okna bez rámů. Rizalit orientovaný do ulice Čs. obrněné brigády se rozšiřuje směrem dolů a otevírá se v přízemí mezi zdvojenými pilastry do velkého pravoúhlého portálu.

Také zde určuje hmota a řazení tón, jen stakato postupuje směrem vzhůru a dynamika vyráží z hloubky kupředu, přičemž je opět vsugerován obraz zaoceánského parníku. Jeho příď je zde tvořena dvojposchoďovým polygonálním rohovým arkýřem orientovaným jednou stranou klínovitě do křižovatky. Tak je tímo formálním spojením s fasádou uprostřed probíhající římsy a řadou oken interpretován historizující citát s v moderním smyslu.

Podobně spočívají také další jednotlivé formy na historizujících, především antických vzorech, které jsou nově formulovány v duchu moderní funkcionalistické architektury s naprostou nezdobností. To jsou mimo jiné rizality se svými lizénami, pilastry a portál kryjícími dvojitými sloupy, stejně jako probíhající věncová římsa s atikou nad věžovitým traktem, který spojuje oba rizality do konkávního polokruhu.

(Kunst 1992, 217)
Číst dále
Boháč 1999

Na podzim roku 1899 byla na rohu Valdštejnovy a tehdejší Okružní ulice vedle evangelické školy dokončena nová budova Spořitelního a záložního spolku Chebska. O stavbě, která se spolu s novým mostem přes Ohři u kostela sv. Bartoloměje stala největším stavebním počinem posledního roku minulého století v Chebu, rozhodlo představenstvo družstevní záložny na své valné hromadě 15. srpna 1898. V říjnu téhož roku byly zahájeny stavební práce, které prováděla chebská firma stavitele Franze Krause. Téměř na den přesně za jeden rok, přes veškeré překážky, když velké prameny podzemní vody neustále ohrožovaly průběh stavby a až na vánoce roku 1898 mohly být dokončeny základy, byla 15. října 1899 nová budova slavnostně otevřena.

Chebská záložna, založena v roce 1873, patřila v této době vedle Chebské spořitelny, která sídlila již od roku 1886 v nové reprezentativní budově na náměstí, k největším peněžním ústavům Chebska. Právě historizující, neorenesanční budova spořitelny (dnešní chebské pošty) se stala vzorem i pro členy představenstva záložny. Tehdy známý chebský projektant a stavitel Johann Siegl navrhl stavbu odpovídající požadavkům okázalé reprezentace pozdní gründerské doby. Ne nadarmo byla na podzim roku 1899 tato budova nazvána ozdobou Okružní ulice. Volné, dekorativní štíty nad středním risalitem obou hlavních fasád, doplněné věžovitým arkýřem v patrech na rohu k hlavní, frekventované Nádražní ulici, dávaly zřetelně najevo, že v budově sídlí ctihodná, finančně silná společnost.

Ne jinak tomu bylo v interiéru dnes již neexistujícího domu. Volným, dvouramenným schodištěm se vešlo do vestibulu zařízeného v chebském stylu a odtud se vstupovalo do tří úředních místností. Tyto prostory pokladen a kanceláří byly vybaveny nejen moderním bezpečnostním zařízením, ale i samotný interiér, kombinující dřevěné obložení a skleněné mezistěny, podtrhoval okázalost vnější podoby budovy. Tomuto duchu odpovídalo i zařízení zasedací místnosti a velkého sálu pro dozorčí radu.

Tento historizující finanční palác vzal za své v létě roku 1929. Chebská záložna, která měla v této době téměř 4 000 členů a obhospodařovala vklady ve výši 135 miliónů korun, se opět nechala inspirovat konkurencí. Eskomptní banka si nechala na hlavní chebské křižovatce v letech 1928-29 postavit novou moderní budovu. Nový typ nedekorativní, funkcionalistické architektury se stal předlohou i pro přestavbu záložny. Podle plánů architekta Franze Prosche z Františkových Lázní, který navýšil celou budovu o tři patra a střední části domu zvýraznil jako mohutné kubusové věže, přestavěl chebský stavitel Jaczik původní neorenesanční stavbu v moderní bunkr nové doby. Není proto divu, že se tato expresivně silácká budova typu bunkr-pevnost stala po roce 1945 hlavním sídlem Sboru národní nebezpečnosti. Téměř dokonale a úměrně obsahu i formě duchovního horizontu tohoto nového úřadu pak odpovídala i všechna „břízolitová“ i jiná vylepšení tohoto staronového chebského domu během posledních 50 let.

(Boháč 1999)
Číst dále

MAPA STRÁNEK

ÚVOD MAPA VIRTUÁLNÍ CHEB HISTORICKÉ KROVY
ARCHEOLOGIE ČASOVÁ OSA O PROJEKTU
visit cheb logo
© Copyright 2024 VisitCheb. Všechna práva vyhrazena