• Větší písmo
  • Menší písmo
  • Odstíny šedé
  • Zvýšit kontrast
  • Podtrhnout odkazy
ÚVOD MAPA VIRTUÁLNÍ CHEB HISTORICKÉ KROVY ARCHEOLOGIE ČASOVÁ OSA
toggle-bar toggle-bar PORTÁLY MĚSTA CHEB
PAMÁTKY VÝZNAMNÉ VEŘEJNÉ STAVBY OBCHODNÍ KOMORA
ZPĚT NA VÝPIS visit cheb ikonka šipky

Obchodní komora

Budova je v současné době sídlem banky.
Přístupné pro veřejnost (dle provozní doby)
Postavena v roce 1899 jako správní a výstavní budova podle plánů františkolázeňského architekta G. Wiedermanna v nadneseném stylu gründerské doby. Typickými prvky jsou vysoká nárožní věž a vsazené průčelí se sedlovou střechou, jaké v této době nacházíme na četných obytných i úředních budovách v Mnichově. Portréty císaře Maximiliána, Alberta Dürera, Petera Vischera a Adama Krafta od františkolázeňského malíře Augusta Brömseho, zdobící fasádu domu, jsou zřetelným zdůrazněním tradičního obchodního spojení s Norimberkem. Ve výstavním sále nacházíme symboly znázorňující dopravu, řemesla, hornictví, průmysl a lázeňská města, stejně jako znaky měst a řemesel.

(Katalog 1994,85)
Zobrazit více
visit cheb obchodní komora
visit cheb ikonka šipky ADRESA
SLÁDKOVA 159/1

Historické texty

Sturm 1952

Obchodní a živnostenská komora

Cheb byl od roku 1850 sídlem Obchodní a živnostenské komory, která svou činností na ploše kolem 7 200 km čtverečních, na níž žilo 982 188 obyvatel zasahovala daleko do severozápadních Čech. Údaje jsou z roku 1930. Do obvodu chebské Komory se počítalo dvacet politických okresů, totiž Aš, Most, Cheb, Sokolov, Loket, Kraslice, Jáchymov, Kadaň, Karlovy Vary, Chomutov, Louny, Žlutice, Mariánské Lázně, Nejdek, Planá, Podbořany, Přísečnice, Žatec, Tachov a Teplá.

V květnu 1930 se podle sčítání v tomto území nacházelo 78 871 zemědělských a 69 280 živnostenských závodů. Naproti tomu roku 1902 zde bylo 66 649, případně 45 776 závodů. Z uvedených živnostenských závodů v roce 1930 připadlo 22 912 do obchodních podniků, naproti tomu roku 1902 jich bylo 16 858.

Budova Obchodní a živnostenské komory byla postavena krátce před novým stoletím. U příležitosti padesátiletého výročí vlády císaře Františka Josefa roku 1898 bylo rozhodnuto postavit budovu pro kanceláře spolu s výstavní halou. Správa města Chebu dala v ulici J. V. Sládka k dispozici staveniště. Původně bylo staveniště přenecháno s podmínkou, že výstavní sál mohou používat výhradně chebští živnostníci. Později bylo v něm umožněno vystavovat všem živnostníkům v obvodu komory. Komise, zřízená pro přípravu novostavby zjistila, že parcela pro Komoru od městské správy, totiž bývalý Böhmův dům s kouskem věže je malý a tudíž byl ještě přikoupen dům čp. 158 a zbořen. Ještě během roku 1899 se zahájila stavba.

Plány navrhl františkolázeňský stavitel a pozdější starosta lázeňského města Gustav Wiedermann. Provedení stavby bylo svěřeno chebskému staviteli Franzu Krausemu. Způsob nové stavby je ve slohu Městské spořitelny na náměstí. Odpovídá tehdejší módě – novoněmecké renesanci. Je postavena přímo na proluce, která vznikla zbouráním několika domů v dříve uzavřené řadě domů ve Školní ulici proti zadní části nové radnice.

Je to rohová tříposchoďová budova v ulici J. V. Sládka. Roh je zvýšen věží. Užší vedlejší řadu domů ve Školní ulici zdůrazňuje tupá lomenice, která je vytažena až k hřebenu střechy. Z hlavního průčelí vystupuje pod věžičkou malý arkýř, pod nímž je na dolním zakončeném poli úzký balkon. Ve střední části je hlavní vchod. Na stěně jsou architektonické ozdoby a také štít až do hřebenu střechy s malou ozdobnou věžičkou. Ve štítu jsou zasazeny barevné podobizny císaře Maximiliana, posledního rytíře a panovníka milujícího umění a Albrechta Dürera, Hanse Sachse, Petera Vischera a Adama Krafta. Umělecké provedení bylo svěřeno tenkrát ještě mladému františkolázeňskému malíři Augustu Brömsovi, pozdějšímu profesoru na Umělecké akademii v Praze. Od něho pocházejí také dekorativní kusy uvnitř stavby, zejména ve výstavní síni. Zde bylo symbolicky zobrazeno řemeslo, doprava, hornictví, průmysl a lázně, tedy podstatné znaky struktury obvodu chebské Obchodní a živnostenské komory v Chebu. Doplněk tvoří znaky měst a jednotlivých živností, které vytvořil A. Brömse.

V přízemí jsou bytové jednotky, v prvním poschodí kanceláře Obchodní a živnostenské komory, v druhém poschodí velký zasedací sál a kanceláře okresního shromáždění a výstavní síň.

(Sturm 1952, 389)
Číst dále
Kunst 1992

Obchodní komora

Jako druhá v pořadí vznikla v letech 1898-1899 na rohu Školní a Sládkovy ulice naproti zadnímu traktu radnice budova Obchodní a živnostenské komory. Byla postavena stavitelem Franzem Krausem podle plánů Gustava Wiedermanna ve stylu staroněmecké renesance. Tento styl bývá spojován s epochou svobodných měst a občanské moci a je poplatný liberálnímu měšťanstvu jako jeho motivační prvek. V tomto smyslu byl tento styl se všeobecnou oblibou uplatňován na radnicích a jiných měšťanských úřednúředních budovách.

Obchodní a živnostenská komora zahrnovala několik kanceláří a také výstavní sál. Tříposchoďová budova obsahuje dvě asymetrická průčelí s výraznou rohovou věží uprostřed. Obě fasády jsou uprostřed zvýrazněny hlavním průčelím. Směrem Sládkovy ulice je toto zdůrazněno lehce předsunutým triaxiálním rizalitem, čímž je tato strana lehce rozpoznatelná jako hlavní fasáda, na které se nachází také vstupní portál. Jeho dominantnost je ještě posílena tím, že tato fasáda i s věží je vyzděna z cihel a na tomto červeném základu v kontrastu se světlým kamenem a omítkou pak vynikají různé architektonické prvky jako sokly, bosované rohy s lizénami, trámoví, římsa a rizalit. K tomu přistupuje jako další representativní motiv arkýř v prvním patře věže. Boční fasáda směrem do Školní ulice je odstupňována světlou omítkou stejně tak jako jednotným dekorem se zdůrazněním prvního patra.

Věži, přesahující celou budovu klenutým oknem na toskánských sloupcích arkádovitě otevírajícího se do poschodí a románskou kupolí, je přisouzena úloha stavebně akcentovat nároží a zároveň opticky sjednocovat různá pravidla forem na obou čelních stranách. V tom se ještě stupňují uplatněné všeobecně zanedbatelné plastické ozdobné prvky, naplněné zcela obsahovým významem.

Nad okny okazují alegorické elementy na obchod na vodě i pevnině. Nad portálem byly jako odkaz na tradiční obchodní spojení s Norimberkem namalovány františkolázeňským umělcem Augustem Brömsem portréty císaře Maxmiliána, Albrechta Dürera, Petra Vischerse a Adama Krafta. Bohužel se nedochovaly. Po obvodu věže je znázorněno na probíhající úponkové obrubě deset znaků nejdůležitějších měst chebské komory. Chebský znak zdobí jako skvostná kartuše roh domu.

Vnitřní členění budovy předpokládalo v přízemí byty, v prvním patře kanceláře, v druhém patře výstavní a přednáškový sál a kancelář okresního zastupitelstva. Vybavení je dobrým příkladem, jak se zdobily nové úřední paláce s tradičními representativními a dekorativními prvky feudální architektury, přičemž se herma jako figurální členící prvek stěn a groteskami vymalované malé okenní klenby ve vnitřním zaoblení těšily zvláštní obliby. S největší okázalostí vyzdobený prostor byl výstavní sál se symbolickými znázorněními strukturálních charakteristik chebské komory, dopravy, živností, hornictví, průmyslu, lázeňství a znaků měst a živností. Malířem byl A. Brömse.

(Kunst 1992, 215
Číst dále

MAPA STRÁNEK

ÚVOD MAPA VIRTUÁLNÍ CHEB HISTORICKÉ KROVY
ARCHEOLOGIE ČASOVÁ OSA O PROJEKTU
visit cheb logo
© Copyright 2024 VisitCheb. Všechna práva vyhrazena