ZPĚT NA VÝPIS visit cheb ikonka šipky

Viadukt

Viadukt byl po válce opět obnoven. I dnes tak slouží svému původnímu účelu.
Přístupné pro veřejnost Veřejné prostranství
Jako významný výkon inženýrů ve spojení se stavbou železnic je nutné ocenit viadukt přes údolí řeky Ohře. Masivní obloukový most je 378 m dlouhý a 24,8 m vysoký a jeho včlenění do krajiny zvýrazňuje využití místní žuly. Všech dvanáct pilířů propojených oblouky bylo zcela obezděno a vytvářely dojem neomezené zátěže. Za druhé světové války byl most jako cíl spojeneckých náletů zničen. Pravděpodobně byl viadukt také navržen Heinrichem von Hügelem.

(Kunst 1992, 203)
Zobrazit více

Historické texty

Prökl 1877

Dům Junckerů – Metternichů

Dům čp. 2 vedle radnice zvaný „Schillerův dům“ s přízemím a dvěma poschodími, se šířkou šesti oken, byl také již několikrát přestavěn a modernizován. Patřil Brunnerovi, po nich roku 1530 rodině Ruprechtů, z níž pocházel radní, pozdější starosta Peter Ruprecht, který zde roku 1547 přijal císaře Karla V., když přijel 4. dubna (středa velikonočního týdne) a v čele téměř 100.000 mužů táhl proti kurfiřtu Moritzi Sasskému. Od Ruprechta koupil dům roku 1579 Franz Juncker z Oberkunreutu, jehož rodina vlastnila prvně dům po 55 let do roku 1634. Potom připadl Moserům, 1640 Ottovalským, 1648 přechází na majitele tehdejšího purkrabství (1644-1700), svobodné pány Metternichy, kteří jej vlastnili po 114 let a přijali v něm císaře Leopolda I. Roku 1763 přešel na Schlessingery, 1790 na Wartse, který v něm zřídil hostinec, ve kterém pobýval slavný válečný hrdina arcivévoda Karel a roku 1791 básník Friedrich Schiller, když navštívil Cheb, aby zde provedl místní studie o Valdštejnovi. Dům pak roku 1801 připadl advokátu Manassery a 1831 podruhé Junckerům, když jej koupil komoří Klemens svobodný pán Juncker a nově jej přestavěl. Roku 1845 jej opět prodal Wilhelmu von Helmfeld, od nějž jej roku 1860 získal obchodník s ovocem Zekoll. V chodbě je umístěn erb Junckerů s letopočtem 1579, erb Metternichů chybí. Na průčelí je zazděna mramorová deska s nápisem oslavujícím Schillerovův pobyt.

(Prökl 1877,496-7)
Číst dále
Siegl 1931

Majitelé, č.p. 2, náměstí 17, Školní ulice 34 (Schillerův dům, bratři Schwab a spol.)

1390-1402 Franz Jöhnl

1409-1413 Hans Pachmann

1414-1433 Franz Pachmann

1434-1444 Hans Meinl

1445-1446 Jeho vdova

1447-1459 Nickel Mayntzer

1460-1476 Erhard Reichenauer

1498-1500 Konrad Stressenreuter

1510-1520 Andreas Brunner

1521-1529 Jeho vdova

1530-1573 Petrus Rupprecht, purkmistr. U něho bydlel 1547 císař Karel V.

1574-1579 Jeho syn Leonhard Rupprecht

1580-1599 Franz Juncker von Oberkunreuth. Na domě erb Junckerů

1600-1618 Jeho vdova

1619-1620 Její dědici

1621-1637 Adam Juncker von Oberkunreuth

1638-1641 Jeho dědici

1642-1648 Městská obec

1649-1666 Johann Wilhelm svobodný pán von Metternich auf Königsberg a Königswart

1667-1669 Phillip Emerich von Metternich

1670-1718 objevují se „oba páni von Metternich“ jako poplatníci daní. U nich bydlel 1673 císař Leopold I.

1719-1727 „Pan hrabě von Metternich“

1728-1730 Heinrich von Litzau (Lützau)

1731 - Jeho vdova

1732-1737 Dědici po Heinrichu von Litzau

1738-1763 Znova vdova po Heinrichu von Litzau

1764-1789 Franz Schäflinger

1790-1801 (1803) Johann a Christine Wartus. V roce 1790 získal Wartus hostinské oprávnění „U zlatého jelena“ od domu č.p. 511 (lékárna „U orla,“ viz. nahoře) a nechal zde upevnit „zlatého jelena.“ Roku 1791* bydlel u Wartuse Friedrich von Schiller (pamětní deska na domě). Brzy po Schillerově pobytu zemřela Christine Wartusová a Johann Wartus se oženil 15. února 1792 s dcerou lesníka Theklou Netschovou. Dne 26. dubna 1803 prodali tito manželé dům s hostinským oprávněním „U zlatého jelena“ za 13 200 fl. a 200 fl litkupu následujícím

1803-1832 Ernst a Marie Manasserovi. Roku 1807 (5. 2.) prodali tito manželé hostinské oprávnění „se štítem Zlatého jelena a železnými ozdobami“ manželům Josefu a Margaretě Theilovým Englersgasse (dnes horní část Nádražní ulice č.p. 93)**

1833-1845 Clemens Juncker – Bigatto

1846-1860 Johann Wilhelm von Helmfeld. U něho bydlel v letech 1854-1862 v nájmu prezident krajského soudu a hudební skladatel W. Veit (pamětní deska na domě)

1861- Thomas Zekoll

*Kronikář Josef Karg píše mylně 1772

**Dne 14. 7. 1817 přešel „zlatý jelen“ na sládka Mathese Krämlinga, který jej nechal přenést na svůj dům č.p. 401 staré, 18 nové, kde se ještě dnes „se svými železnými ozdobami“ nalézá.

(Siegl 1931/83)
Číst dále
Katalog 1994

Schillerův dům.

V tomto domě v jihovýchodní části náměstí bydlel básník v době svého pobytu v Chebu v roce 1791, když hledal na místě činu inspiraci pro své drama o Valdštejnovi. Zároveň ovšem podnikl pitnou kúru ve Františkových Lázních.

(Katalog 1994,75)
Číst dále
Kunst 1992

Č.p. 2, Školní ulice 34

Bývalý dům Junckerů a Metternichů, později po pobytu básníka Friedricha Schillera (1791) nazýván Schillerův dům. Kromě toho zde bydleli 1461 markrabě Friedrich von Brandenburg, 1547 císař Karel V., 1673 císař Leopold I., 1798 arcivévoda Karel, 1854-1862 skladatel Wilhelm Veit. Prosté průčelí s gotickými obdélníkovými okny v prvním a druhém patře. Jsou rozdělena kamennými sloupky, na pravoúhlých podezdívkách mají ostění profilovaná výžlabky a jsou horizontálně uzavřena profilovanými přístřešky a parapety. Na počátku 19. století byly zakryty štukovými rámy, dnes jsou ale znovu odkryty. Pod jedním z oken je zazděn kámen s erbem Junckerů z roku 1379. Klenutá vstupní hala.

(Kunst 1992,601)
Číst dále
© Copyright 2024 VisitCheb. Všechna práva vyhrazena